Loukîz eto : rôyî, råyî.

Etimolodjeye

candjî

Bodje « roye » avou l’ cawete di codjowaedje «  » des viebes.

Prononçaedje

candjî
Djin et tins Codjowa
Cåzant Ind. pr. (dji, dj’) roye
Atôtchî(s) Ind. pr. (vos, vs) royîz
Cåzants Ind. pr. (nos, ns) royans
Rwaitants Ind. pr., nam. (i/il, ele/elle) roynut
Cåzant Ind. fut. (dji, dj’) royrè
Cåzant D.I.E. (dji, dj’) royive
Cåzant Suddj. pr. (ki dji, dj’) roye
pårt. erirece (dj’ a, vos av) royî
Ôtes codjowaedjes come waitî

royî (v. sins coplemint)

  1. fé ene parfonde roye po saiwer on tchamp.
  2. fé des royes di totes sôres avou on croyon.
  3. awè l' idêye di (fé ene sacwè).
  4. sondjî a des plans k' on n' î såreut måy ariver.
    • Il roye bén d' trop Motî do Coûtchant walon (fråze rifondowe).
    • I n' a pont d' avance a royî: on a sovint l' contraire di çk' on vout Motî d’ Nivele (fråze rifondowe).
    • Li Tåve sondjive, et royî et royî; i tuzéve a s' boket d' tere Émile Gilliard (fråze rifondowe).
    • Ni royans nén, sapinse les viyès djins Auguste Laloux (fråze rifondowe).

Ratourneures

candjî
  1. l’ ome roye et l’ Bon Diu disroye
  2. cwand on roye, li Bon Diu disroye
  3. cwand on roye, li Bon Diu disroye
  4. on roye eyet l' Bon Diu disroye
  5. kî roye, Diè disroye
  6. çou k’ on roye, sovint l’ Bon Diu l’ disroye

Parintaedje

candjî

Sinonimeye

candjî

tremler

Pwaire minimom

candjî

råyî

Sipårdaedje do mot

candjî

w. do Mitan, w. do Coûtchant, w. do Levant

Ortografeyes

candjî
Après 1900, foû rfondou (Feller, Feller ricandjî, nén Feller) :
Li mot n’ est nén dins : C13, C62, R13

Ratournaedjes

candjî
fé des royes di totes sôres avou on croyon
fé des plans come s' on esteut noer ritche

Prononçaedje

candjî

royî (v. sins coplemint)

  1. råyî.
    • Ç’astoût an sètambe, o daloût bén råde royî lès pètotes Louis Marcelle.

Sipårdaedje do mot

candjî

w. do Coûtchant (a Courcele, todi)